Pod tímto titulkem vyšel v časopise Kuželky (č. 5/1957) článek Václava Mrňáka. Toto jsou jeho hlavní pasáže.
Dlouho před rokem 1936 se sdružovali kuželkáři v kuželkářských kroužcích sokolských jednot a uzav řených společností. Nespokojovali se však jen hrou na svém „písečku“. Agilnější kroužky vypisovaly i veřejné soutěže a pořádaly turnaje s ostatními kroužky, ne vždy jen ze svého nejbližšího okolí, ale zvaly i kuželkáře ze vzdálenějších míst (Praha, Plzeň, Hradec Králové atd.). Při jednom z takových turnajů, při prvním ročníku soutěže o „Stříbrnou kuželku m ěsta Prahy“, pořádaném v roce 1936 v Praze-Nuslích na kuželníku „na Paloučku“, byl ustaven z iniciativy několika průbojných nadšenců, kteří chtěli i naše kuželkářství povznést na sportovní úroveň jiných států, přípravný výbor pro ustanovení „Asociace československého sportu kuželkářského“. Uvádím jen nejagilnější pracovníky přípravného výboru: Varsik Pavel, Kadlec Jan, Ing. M. Hrdlička, Sprinzel Jan, Machá ček Josef, Cipra František, Černý Václav, Honig František, Dinter Filip.
Přípravný výbor se scházel každý týden, ponejvíce na kuželníku „u Dobruckých“ v Praze-Žižkově, Husinecká 6. Vypracoval a na všechny pražské i mimopražské kroužky rozeslal vzorové stanovy pro kroužky a kluby, které až dosud nebyly hlášeny u spolkového odd ělené Zemského ú řadu, tedy nebyly právní jednotkou.
Navrhl dále stanovy „Asociace československého sportu kuželkářského“, zajistil jejich schválení Zemským úřadem v Praze a p řipravil ustavující valnou hromadu, kterou svolal na 11. ledna 1937 do Prahy-Vinohrad, Radiopaláce.
Nebudu zde vyjmenovávat všechny členy správního výboru) , uvedu jen funkcionáře: Předseda Varsik Pavel, místopředseda Kadlec Jan, jednatel – Sprinzel Jan, kapitán – ing. M. Hrdlička, pokladník – Macháček Josef, účetka, pokladník – Cipra František, revizor – Ullman Mil. Již 1. února 1937 vydává Asociace československého sportu kuželkářského
(dále jen AČSK) členským klubům a kroužkům vlastní legitimace.
Na 21. února 1937 určuje kapitán ing. M. Hrdlička trening na „pražské N ěmce“. Zápas se konal 28. 2. 1937 v Praze, Na p říkopě, v nynějším Slovanském domě, a to v desetičlenných družstvech v disciplíně – 100 hod ů do plných. V tomto utkání dosahuje nejvyššího výkonu – 571 kuželek br. Dvořák Bohumil, člen Kuželkářského klubu Kamarádi; výkon je prvním rekordem AČSK.
Na I. řádné valné hromadě AČSK konané 11. 4. 1937 v paláci Radio v Praze na Vinohradech, se dovídají přítomní, že je v ní organisováno 620 členů z 31 kroužků a klubů.
Po tomto slibném začátku následuje rychlý rozvoj, a to jak po organisační, tak i po sportovní stránce. Již 15. 5. 1937 vychází za spolupráce správního výboru AČSK a velkých p říznivců kuželkářského sportu 1. číslo časopisu „Kuželkářský sport“.
Na 8. b řezna 1937 svolává as. kapitán na závodní dvoudráhy Zahradní město a Michelin celkem 40 závodníků pražských klubů k vyhledávacím treningovým utkáním; z nejlepších závodníků jsou vytvořena dvě asociační representační družstva. Ve dnech 25. 6. až 4. 7. 1937 pořádá A ČSK I. mistrovství ČSR na 100 hod ů do plných; odpovědným pořadatelem je zástupce as. kapitána Honig František. Mistrem ČSR se stává Prusík z KK Žižka. Mistrovství se zúčastnilo 129 závodníků.
Aby AČSK zainteresovala na organizaci i mimopražské kluby a širokou ve řejnost, pověřuje br. Macháčka, aby 15. 1. 1938 p řednesl v československém rozhlase propaga ční přednášku o organisaci kuželkářského sportu v ČSR.
Akce stíhá akci, a tak již 6. 2. 1938 se koná finále mistrovství I. třídy pražských klubů na dvoudráze v Záběhlicích, z nichž vychází jako vítěz KK Žižka, výkonem 1639 por. kuželek.
Na II. řádné valné hromadě AČSK, konané 3. 4. 1938 v Zahradním městě v Záběhlicích se setkáváme již se zástupci mimopražských klubů: Slovanka – Mladá Boleslav, Peklo – Plze ň, Kladno, Jičín, Hraničáři – Liberec, Brňáci a Matláci – Hradec Králové.
Ze zprávy jednatele se přítomní dovídají, že AČSK se rozhodla prohloubit organisaci kuželkářského sportu a utvořit svazy, župy a okrsky, které by převzaly asi 90 % práce asociace.
V oběžníku č. 1. z 26. 4. 1938 oznamuje správní výbor, že A ČSK byla přijata za mimořádného člena Československého všesportovního výboru; tím bylo zařazeno naše kuželkářství mezi ostatní sporty. V Československém všesportovním výboru zastupují AČSK bratři Kadlec Jan a ing. M. Hrdlička. III. řádná valná hromada AČSK se konala 4. června 1939 v Praze Strašnicích – v hotelu Miramare. Zahájil a řídil bratr Kadlec, za ochuravělého p ředsedu bratra Varsika. Na návrh výboru byl jmenován bratr Pavel Varsik čestným členem AČSK. Jako čestný člen se však již organisace kuželkářského sportu dále nezúčastnil, byv upoután na lůžko nemocí, které podlehl 23. 9. 1939.
Se z řetelem na všeobecnou situaci a vzhledem k tomu, že od podání stanov Svazu českých kuželkářů (dále jen S ČK) na Zemský ú řad ke schválení uplynula p ředepsaná lh ůta, aniž by byl pořadatel upozorněn, že se stanovy zamítají, mění se ASČK na Svaz českých kuželkářů; jehož předsedou byl zvolen dr. Otakar Kádner; další funkcionáři S ČK: Černý Václav – místopředseda, Sprinzel Jan – jednatel, Honig František – kapitán, Ing. Pergler Josef – pokladník, Matějka Boh. – archivář.
Organisace kuželká řů sportovců se prohlubuje i mimo Prahu. Tak 8. 10. 1939 byl v Hradci Králové v hotelu Centrál ustaven p řípravný výbor Východočeské župy SČK.
Na ustavující valné hromadě konané 5. února 1940 byl zvolen předsedou VČŽ SČK bratr Vladimír Kvasnička.
V západo české metropoli – v Plzni – jsou kuželkáři organisováni v 16 kroužcích, povětšině sokolských, tvoří Západočeskou župu, ale nevztupují do S ČK až na KK Peklo, který se p řihlásil a byl na II. valné hromadě 3. 4. 1938 přijat za člena AČSK. Na valné hromadě SČK, konané 10. 3. 1940, byl schválen „Všeobecný sportovní, hrací, p řestupní a trestní řád svazu českých kuželkářů“. Byla jím nahrazena všechna dosav adní provisoria, uveřejňovaná až dosud v oběžnících.
Na konci roku 1940 vykazuje již matrikář SČK Boh. Matějka tento stav členstva: St ředočeská župa SČK – 868 členů, mimopražské župy SČK – 449 členů, celkem tedy 1317 členů.
Nastává období dlouhého jednání se Svazem moravských kuželkářů (dále jen SMK) o sloučení, kterého se zú častnili za SMK bratři Zbořil, Drápela, Toman, Bidlák a Staněk. Jednání konané 23. 3. 1941 v Praze nebylo úspěšné. Svolává proto předseda SČK dr. Kádner na 24. 5. 1941 novou sch ůzku, které se zúčastnili za S ČK – brat ři dr. Kádner, Černý,
Sprinzel a Duda jako zapisovatel, za SMK brat ři Zbořil Alois a ing. A. Vrabec. Teprve nyní dohodnuto, že ve S ČK bude Morava zastoupena I. místopředsedou a II. jednatelem, kteří budou ihned do správního výboru kooptováni. Na řádné valné hromadě dostane Morava ve S ČK poměrné zastoupení. Navrhuje se dále 12členná Organisační komise S ČK pro Moravu, která bude řídit organisační a sportovní záležitosti na Moravě do nejbližší valné hromady SČK. Toto ujednání schválil SMK ve své schůzi 7. 6. 1941.
K likvidaci SMK dochází však až na valné hromadě konané 22. února 1942 v Brně. Za S ČK se jednání zúčastnili – dr. Kádner a Sprinzel. Na této valné hromadě byla též zvolena organisační komise S ČK pro Moravu. Jejím předsedou byl zvolen bratr Arnošt Kárný, jednatelem bratr Zbo řil Alois. Komise pracovala až do nejbližší valné hromady SČK, na které došlo k sjednocení, zvolení příslušného po čtu členů z moravských žup do výboru SČK.
Rok 1941 znamenal další rozšíření kuželkářského sportu, jak prokazuje stav členstva k 1. lednu 1942:
v Čechách………….. 71 klubů 1654 členů
na Moravě …………. 86 klubů 2608 členů
Celkem……………. 157 klubů 4262 členů
Po dlouhých a marných jednáních o vstup Západočeské župy do Svazu českých kuželkářů je 22. února 1942 ustavena v Plzni oficiální Západočeská župa S ČK; tvo ří ji členové klubů Peklo a Petrohrad z Plzn ě a Kamarádi z Líně u Plzně. Jejím předsedou byl zvolen bratr Vost řák z KK Peklo. Velkou zásluhu o ustavení Západočeské župy SČK má bratr Heller.
Další léta, až do roku 1945, se vyvíjí sportovní kuželkářství v Čechách i na Morav ě bez podstatných organisačních změn.
Teprve rok 1946 p řináší podstatné změny organisační. Je t řeba utvo řit novou celostátní ogranisaci a zapojit do ní i kuželkáře na Slovensku.
Z iniciativy SČK dochází 4. dubna 1946 v Bratislavě ke schůzce zástupc ů českého a slovenského svazu, na níž je ustaven p řípravný výbor Československé asociace kuželkářského sportu (dále jen ČAKS), jehož předsedou zvolen dr. Kádner.
Po půlročních přípravách byla svolána na 12. října 1946 do Brna ustavující valná hromada Československé asociace kuželká řského sportu. Do správního výboru byli zvoleni: dr. Kádner – předseda, Bohuš Zach – I. místopředseda, Arnošt Kárný – II. místopředseda, Sprinzel – jednatel, Honig – kapitán, Fabián Ján – pokladník, Trautenberg Rudolf – účetní, Dvo řáček Antonín – matrikář, Černohlávek Jan – archivář.
V roce 1947 nebylo organisačních změn v kuželkářském sportu. Avšak již v p říštím roce, po únorových událostech 1948, dochází k zásadním organisačním změnám v československé t ělovýchově a sportu vůbec a dotýká se bezprost ředně i kuželkářského sportu. Dochází totiž k sjednocení tělesné výchovy a sportu v rámci České obce sokolské (dále jen ČOS).
Kuželkářské kluby se zapojují do místních sokolských jednot a vytvářejí v nich kuželkářské oddíly; ztrácejí svá púvodní jména a přejímají pojmenování podle jednot.
V tělovýchovném a sportovním oddělení ČOS je ustaven kuželkářský odbor p ři náčelnictvu mužů. Předsedou kuželkářského úst ředí p ři ČOS byl jmenován Jan Sprinzel, organisačním pracovníkem Mrňák Václav, technickým vedoucím Honig František a hospodářem Rázek Jaroslav.
Snahou kuželkářského úst ředí je ustavit kuželkářské odbory při všech krajských výborech Sokola. Rozvíjí se čilá korespondence. Práce se daří tak, že již v listopadu 1949 je ustaven kuželkářský odbor ve zbývajícím českém kraji – v Českých Budějovicích, a v lednu 1950 je ustaven kuželkářský odbor i ve zbývajícím moravském kraji – v Jihlavě.
Na IX. sjezdu ČOS, konaném ve dnech 21. až 24. června 1951 v Praze, byly vytyčeny nové organisační zásady. Jednou z nich je zásada členství jen v jedné jednotě; dochází konečně k výměně průkazů.
Zřízením Státního výboru pro t ělovýchovu a sport v roce 1953 a vytvoření šesti t ělovýchovných center (ROH, Sokol, Školy, Armáda, Rudá hvězda, Pracovní zálohy) nastalo jakési roztříštění i v po řádání soutěží sekcemi při ÚV DSO a po státní linii. Právě tato roztříštěnost a dvojkolejnost vyvolaly nutnost utvoření dnešní a v ěřme konečné jednotné organisace t ělovýchovné – Československého svazu tělesné výchovy.
Zobrazit více fotografií z kroniky KK Kamarádi Karlov
zdroj: Almanach z kuželkářské historie – Česká kuželkářská asociace, s. 7–9