Česká televize – Týden v regionech: Sportoviště na Praze 2 (2010)

Procházku po sportovištích Prahy 2 zahájíme na kultovním hřišti mnoha generací novoměstských dětí. Je ukryté pod středověkými hradbami a z druhé strany od takzvaných broučkových schodů oddělené vysokým plotem. Kdo se tudy náhodně zkrátí cestu z Karlova na Albertov, nemá o téhle oáze uprostřed Prahy ani ponětí. Hřiště zvané místními Détko tu vzniklo před mnoha desítkami let. Sportovní plocha byla ještě před 20 lety mnohem větší a je to zhruba stejně dávno, kdy odtud zmizely staré dřevěné šatny se sprchami.

Tomáš SMÉKAL, správce areálu

Chodí sem lidi, kteří jsou dopředu objednaný, přes ten týden tady máme pravidelný akce a v úterý že sem chodí na nohejbal, v pondělí teda volejbal, v úterý nohejbal, ve středu sem chodí na tenis, ve čtvrtek volejbal a pátky, soboty, neděle je tady volno.

Petr SOJKA, redaktor

Praha 2 chystá revitalizaci tohoto místa. Tak jen doufejme, že Détko nepostihne stejný osud jako sousední Ztracenku. Ta revitalizací sice zkrásněla, ale ztratila svůj genius loci a navíc i hřiště. Sportovní plácek býval tady v nejzazším cípu kdysi školní zahrady. Další velmi populární hřiště zmizelo další revitalizací z Grébovky. Tady stával volejbalový kurt, který v zimě sloužil jako kluziště. Ale Praha 2 pochopitelně hřiště jenom neruší.

Aleksandra UDŽENIJA, radní Prahy 2

V rámci obnovy dětských hřišť se snažíme vždy vybudovat i multifunkční dětské hřiště neboli hřiště takové, kde nejenom děti, ale třeba i dospělí si mohou zahrát míčové hry, zajezdit si na inline bruslích, zajezdit si na koloběžce a tak dále.

Petr SOJKA, redaktor

A dodejme hned několik příkladů. V už zmíněné Grébovce mají sportovci z ulice k dispozici tohle víceúčelové hřiště s basketbalovými koši a dokonce s malou tribunkou. Zakopat si teprve od konce minulého roku mohou místní kluci i na hřišti u vodárny. Za sportovní aktivitu lze určitě označit i dovádění na téhle obří trampolíně. Novou podobu získalo i velké hřiště na Folimance. Tytam jsou časy asfaltového sportoviště s nedostatečným oplocením, kdy tu fotbalisti častěji lovili míč v Botiči než v brankové síti. A když jsme na Folimance, nemůžeme nezmínit halu USK Praha, kde mají domovské sídlo volejbalisti, basketbalisti a judisti. A Praha 2 se může pochlubit i zajímavým unikátem.

Aleksandra UDŽENIJA, radní Prahy 2

Všechna naše hřiště, která spadají pod základní školy jsou v mimoškolní hodiny veřejnosti otevřená a dokonce máme rozvrh škol, kde si občan na internetu může podívat, který, které hřiště je i o prázdninách celodenně otevřeno na veškeré míčové hry a jiné hry, které v daném areálu se můžou provozovat a sportovní aktivity, vždy je tam kustor, vždy je tam hlídač, takže i půjčí veškeré náčiní, které je zapotřebí.

Petr SOJKA, redaktor

Jako příklad uvádíme hřiště Základní školy v Sázavské ulici, které je otevřeno s výjimkou víkendů každý den. Vůbec největším sportovištěm v Praze 2 navíc s bohatou tradicí je areál Sokola Královské Vinohrady s obří sokolovnou v Riegrových sadech. Tady se hraje především florbal, ale i basketbal nebo bembigton. Prostor tu mají i gymnasti a nesmíme zapomenout ani na zdejší bazén. Ten neslouží jenom profesionálním plavcům Bohemians Praha, vyhrazené hodiny tu má i veřejnost. Poněkud stranou zájmů je pak tohle velké hřiště na sokolovnou.

Jan B. UHLÍŘ, předseda Sokolské obce Královské Vinohrady

Na jednu stranu je velice pozitivní, že máme ohromný prostor směrem do Riegrových sadů, na druhou stranu, když se na to dneska kdokoli nezúčastněný podívá, tak by řekl, že to je buď nevyužité a koneckonců do značné míry zanedbané, a bude mít pravdu. My sháníme peníze, my potřebujeme sehnat minimálně 250 milionů korun, abychom mohli dát jak vnější, tak vnitřní areál dohromady.

Petr SOJKA, redaktor

Sokolové mají připravený projekt rekonstrukce hřiště, o potřebné peníze se chystají požádat v Bruselu. Dalším tradičním sportovištěm Prahy 2 je tenisový areál dříve Slavoje Vyšehrad. I s tímhle slavným centrkurtem s velkou betonovou tribunou. Jako na mnoha jiných místech v Praze 2 i tady tvoří jedinečnou kulisu historické hradby. Tenhle dvorec provozuje teď majitel nedalekého občerstvení. Ostatní kurty, patřící kdysi Slavoji, teď spravuje Nezávislý tenisový klub.

Veronika CICVÁRKOVÁ, správcová tenisového areálu

Je to veřejnosti naprosto přístupný, což tedy v minulosti nebylo, ale to se snažíme ty lidi sem znova nalákat, aby začali chodit, od malých dětí až po dospělí, chodí sem i pánové, kterým je přes 60 let a velice dobře jim to jde, takže není problém kdokoli, jakákoli generace, aby sem přišla.

Petr SOJKA, redaktor

Určitě zajímavá je tu cena pronájmu, 180 korun za hodinu. Brzy tu chystají otevřít i tenisovou školičku. Další dva kurty ale už roky podivně zahálí jen 100 metrů odtud.

Veronika CICVÁRKOVÁ, správcová tenisového areálu

Každopádně se snažíme, aby z toho bylo v budoucnu něco vlastně více využitelného, než jsou tenisové kurty, to znamená, ať už je to třeba kurty na volejbal, bembigton, líný tenis, nohejbal a uvažuje se i o beachvolejbale.

Petr SOJKA, redaktor

Vraťme se ale teď tam, kde jsme dnešní procházku po sportovištích Prahy 2 zahájili. Na Albertov. Tady funguje mnoho desítek let tenhle sportovní areál Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Čtyři volejbalové a dva tenisové kurty jsou většinu plné, takhle liduprázdné jsme je zaznamenali ve všední prázdninový den dopoledne. No, a na úplný závěr jedna zajímavost – hned v sousedství dnes už zmíněného Détka mají svou základnu kuželnáři Pragy Praha. Tuhle kuželkářskou haličku si tu postavili v roce 1956, do té doby tu 20 let hráli kuželky pod širým nebem na jediné asfaltové dráze. Specificky zaoblený povrch nedovoloval vítězství hostujících mužstev, směje se šéf kuželkářů Pragovky Petr Pichl a pokračuje.

Petr PICHL, předseda kuželkářského oddílu Praga Praha

Pragovka má teďko zhruba tak 20 členů aktivních hráčů, ale bývaly doby, kdy nás tady bylo 70 i 80. Myslím si, že je to dost velký nezájem mládeže, protože populace stárne jako stárne celá, tak i ta sportovní. A teďko v podstatě padesátníci jsou v kuželkách mladíci.

Petr SOJKA, redaktor

Za posledních 20 let zaniklo jen v Praze 20 kuželkářských heren. K tomuto sportu nenalákala lidi ani obliba podobného bowlingu, i když podoba je jen zdánlivá. Jak říkají kuželkáři, bowling je mnohem jednodušší. Díky velikosti koule se totiž do kuželek téměř nemůžete netrefit. Navíc pravidla kuželek jsou mnohem neúprosnější.

Petr PICHL, předseda kuželkářského oddílu Praga Praha

Pražský soutěže se hrajou na 100 hodů sdružených, to znamená, že na jedný dráze hrajete 25 hodů, doplní se stavy devíti kuželek a 25 hodů takzvanou dorážku. To znamená, že se vám 26.hodem postaví devět kuželek a potom do úplného shození se vám stavějí ty, který nesrazíte.

Petr SOJKA, redaktor

Na tomto sportovišti prožil nejlepší roky i bratr současného předsedy oddílu Jaroslav Pichl. Ten to odtud ze skromné dvoudráhy dotáhl až do národního týmu.

Jaroslav PICHL, bývalý kuželkářský reprezentant

Byl jsem jednou mistr republiky ve Slavojem Praha, když jsem se vrátil z Německa, a desetkrát, 10 let reprezentace, pětkrát na mistrovství světa, to jsem byl jednou třetí.

Petr SOJKA, redaktor

Do zdejšího oddílu mají dveře otevřené všichni, koho by kuželky bavili. Jak říkají zdejší znalci: vzhledem k váze koule je ale lepší začínat s tímhle sportem až tak kolem 13. roku. A zajít sem může na kuželky i ten, kdo netouží být organizován v oddíle. Kromě středy a čtvrtka, kdy mají dráhy pronajaty právě závodní kuželkáři, prakticky kdykoli. Petr Sojka, Česká televize.


zdroj: ČT 1, 14.8.2010, 12:05, pořad: Týden v regionech – Praha, on-line na www.ceskatelevize.cz